Pohádka o Sněhurčákovi

12. listopadu 2012 v 9:06 | Gábi |  Jednorázové povídky
Ehm no... konečně sem taky něco dávám :D Je to moje první povídka, napsala jsem jí asi před rokem. Bože... psala jsem hrozně stupidně :D Slibuju, že příště to nebude taková kravina :D



Byl jednou chlapec, jmenoval se Gerard, ale všichni mu říkali Sněhurčák, protože měl sněhově bílou pleť a nádherné černé havraní vlasy. Bydlel se svými rodiči a bratrem ve velkém zámku- byl to totiž princ.
Všichni kluci po něm jeli a to se nelíbilo jeho bratrovi Mikeymu, který na Sněhurčáka Gerarda žárlil. Už od dětství ho nesnášel a chtěl se ho zbavit, nevěděl však, že jeho bratr ho už léta bláznivě miluje.
Jednoho dne Mikeyho napadlo, že by Sněhurčáka odvedl do lesa a nechal ho tam, stejně je úplně blbej, tak mu něco nakecá a on za ním v klidu půjde, kamkoliv chce.

"Gerardkuu? Nechceš jít na houby?" zeptal se Mikey vesele svého bratra, který zaléval květiny na zahradě. Sněhurčák Gerard nejdřív na Mikeyho čuměl, jak kdyby se proměnil v netopýra, ale pak souhlasil.
"Dobře pudem, stejně sou ty kytky už dávno přelitý." řekl a zahodil konev kamsi do jezírka mezi zlatý rybky, který si občas smažil k večeři .
"Jenom se půjdu převlíknout a hned jsem tady." řekl Gerard a vběhl do zámku a zamířil do svého pokoje…
"Sakra! Mám rande s Mikeym, co si vemu na sebe?!?" Začal hysterčit a zmateně pobíhat po pokoji, pak se rozhodl, že se uklidní a vezme si něco obyčejného a praktického… třeba tohle brnění!
Odkopl Mikeyho kočku, která se furt dotěrně lísala a začal se navlíkat do brnění.
Pod něj si vzal ještě vlněný svetr, aby mu nebyla zima. Když se oblékl, ještě se na sebe podíval do zrcadla, jestli mu to sluší.
"Hmm, aachjoo! Mám v tom brnění velkou prdel!" zamumlal naštvaně, ale už nebyl čas se převlíkat, Mikey netrpělivě čekal před zámkem…
"No konečně!" zajásal Mikey, když už viděl Gerarda vycházet ze dveří, ale pak se zarazil, "Kurva, co to- proč máš brnění debile?!" utrhl se na něj…
"Tobě… tobě se to nelíbí?" zeptal se smutně Gerard se slzama na krajíčku… "a proč??"
"No, já nevim…. prostě… jdem do lesa a ty…. jdeš v brnění, ale…. no, vlastně seš v tom celkem sexy…" usmál se na něho Mikey. Gerardovi se ulevilo.
"Tak jdeme?" pobídl ho Mikey a konečně vyrazili. Mikey si ho pořád prohlížel- měl slabost pro kluky v brnění a Gerard byl i celkem hezkej chlap…

Došli do lesa a začli hledat houby. Gerardovi to moc nešlo, protože mu pořád padala helma. Když už byli celkem hluboko v lese, začal se Mikey na Gerarda sápat, ten z toho byl v sedmém nebi.
"Gerardee, moc tě chci…" zasténal mu do hledí na helmici. Začal mu svlékat brnění, trvalo mu to asi půl hodiny, protože je strašně nešikovnej. Pak Gerarda natiskl na strom a znásilnil ho tam, dost to ho to bolelo a křičel na celej les… Mikeymu to bylo fuk. Když se udělal, nechal Gerarda jenom v tom vlněném svetru ležet na zemi a odešel domů.

Gerard ležel na zemi a plakal, bylo mu líto, co mu Mikey udělal, vždyť on ho přece miloval! Strčil hlavu do mechu a brečel ještě víc, najednou cítil, jak ho někdo tahá za svetr, vystrčil hlavu z mechu a podíval se na toho, kdo ho to za svetr tahal.
Stál tam tvor malého vzrůstu s bělostnou pletí tetováním na krku a všude na rukou- byl to trpaslík! Na hlavě měl čepičku a v ruce lucerničku!
Zářivě se usmál a pravil… "Kde máš kalhoty ty uchyle?!?" Gerard se začervenal a přetáhl si svetr pořádně, aby mu nebylo nic vidět.
"No, já nevím…. můj.. můj brácha…" popotáhl "on mně znásilnil a moje brnění někam hodil a já nevím, kde jee!" rozbrečel se. Trpaslíkovi ho bylo líto a tak ho pohladil po vlasech a řekl: " Pojď, vstávej! Já tě vezmu k sobě do své chaloupky a postarám se o tebe ano?" pomohl Gerardovi na nohy.

Gerard nevěděl, kde se má držet dřív, jestli vepředu, nebo vzadu… pak vymyslel, že si ten svetr provlíkne spodem mezi nohama a bude to držet- prostě jako plína...
Došli do chalupy, nebylo to daleko.
"No, ehm… já jsem Frank." natáhl trpaslík ruku k Gerardovi, jen co se dveře za nimi zavřeli "Sněhurčák Gerard" natáááhl ruku ( až dooolu ) k trpaslíkovi Gerard a při tom pustil svetr, vyklouzl mu z něj jeho... a Frank se začal smát.
"Gerarde! To je had, nebo je to fakt TO, co si myslim? Teda jestli jo, tak to teda klobouk dolů!" a smekl čepici. Gerard jen stál, celej rudej až na hadovi… ale pak se začal smát spolu s Frankem.
Smáli se a smáli, pak se dlouze podívali do očí a políbili se… Frank líbal faakt luxusně, až z toho Gerard omdlel…
Frank ho strčil rovnou do skleněný rakve, kterou tam měl pro každý případ už nachystanou, ale pak toho malýho dementa napadlo umělé dýchání, tak to udělal a Gee se probral. Znovu se políbili, tentokrát už Gerard neomdlel. Pak si to vesele rozdali v tý skleněný rakvi, pak ještě dvakrát do kola a od té doby spolu žijí štastně a vesele a žádný Mikey, ani brnění jim v tom nebrání, jsou štastní a blááznivě zamilovaní!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Scarleth Scarleth | 27. února 2013 v 14:21 | Reagovat

Boze, to je skvely :DDD ja se u toho tlemim jak..... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama