The only hope for me was you.

10. listopadu 2012 v 8:24 | Adelas. |  Jednorázové povídky
Takže přidávám jednu z mých starších povídek. je trochu kratší, nevím jestli nějak originální (smutných frerardů je..)
:D Když tak se mne neptejte na detaily, psala jsem to tehdy v 1 hodinu v noci na mobilu :D
Snad se bude alespoň trochu líbit ;) :)

Propláču celý den. Už je to půl roku a já nemohu zapomenout.
Každý den chodím k Tvému hrobu a ptám se proč? Proč si mě opustil, proč si mě nechal samotného v tomhle skurveném světě?!
Ty jsi byl pro mě jedinou nadějí. Jediným přítelem.
Sedím u hrobu, brečím a vzpomínám. Vzpomínám na každý okamžik strávený s Tebou.
Jak jsme se poznali… Tehdy v parku. Už je to dávno. Ty jsi my pomohl. Ty jsi mě chránil. Ty jsi za mnou stál, ale sám jsi neřekl co Tě trápí.
Chybíš mi.
Vzpomínám jak jsem se dozvěděl že… Že už nejsi. Šel jsem z práce. Před domem byla policie a sanita. Okamžitě jsem se s brekem a špatným tušením rozběhl k domu.
Bylo pozdě.. Oznámili my, že ses zabil..
Proč jsi zmáčkl spoušť? Už nemohu dál. Ze slzami v očích vstávám. Naposledy Ti říkám 'Ahoj' a jak Tě miluji.."Setkáme se už brzy. Budeme šťastní.''
Doma jsem na kus papíru naškrábal jaký chci mít pohřeb a že chci být pohřben vedle Gerarda.
A taky že ve druhém životě budu šťastný.
*Dopsáno*
Ze šuplíku v nočním stolku jsem vytáhl pistoli, kterou jsem tam původně měl kvůli bezpečnosti.
Už jen stisknout spoušť. Jen pár okamžiků mě dělilo od znovu-setkání s mou láskou…
Miluji Tě Gee a vždycky budu.
Naposledy jsem se podíval na naší Společnou fotku, kterou jsem žmoulal v ruce a……
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama